Lekce 7

Text Sběratelé a sběratelky – opakování

Sběratelé a sběratelky

1. Učitel Michal Zídek má ve své sbírce asi tisíc podpisů slavných lidí. „Podpisy jsem začal sbírat, když mi bylo 10 let,“ říká Michal. „Mám rád divadlo a film, a tak jsem první nejdřív poprvé sbíral jenom podpisy herců a hereček, které jsem obdivoval. Když je ale člověk starší, začnou ho zabývat zajímat líbit i jiné věci, třeba literatura, historie, politika, filozofie. Proto Protože Proti jsem začal sbírat i podpisy dalších slavných osobností. Když jsem se naučil anglicky, francouzsky a německy, začal jsem psát lidem z od na celého světa. Tak jsem získal autogramy od sira Edmunda Hillaryho, od tibetského dalajlámy, od Marlene Dietrich nebo Nelsona Mandely. Moje sbírka nemá velkou finanční hodnotu, ale je hezké vědět, že jste svým zájmem udělali někomu radost. Lidé už nebudou, ale podpisy zůstanou a člověk má aspoň hezké paměti suvenýry vzpomínky na někoho, koho si váží.

2. Celý Každý Který , kdo zná bratry Nezkusilovy, zná i jejich kuriózní sbírku. Bratři Adam a Jindřich jsou zkušení doktoři. Adam říká: „Já pracuju jak jaký jako dětský doktor na poliklinice a Jindřich je specialista na dětské ušní, nosní a krční klinice. Dva Oba Oboje sbíráme různé zajímavé věci, které si děti strčily do nosu, do ucha nebo které vdechly. Člověk by nevěřil nevěděl neviděl , co všechno už máme! Lego, korálky, knoflíky, pecky z pomerančů a mandarinek, kola z autíček, ale taky jehly, špendlíky a velké i malé kousky skla. Samozřejmě, že sbírku nemáme doma. Máme ji na klinice, kde pracuje bratr. Je v čekárně před jeho kanceláří kabinetem ordinací jako výstraha pro děti a maminky.“

3. „Celý život rok důchod jsem byla vášnivá sběratelka,“ říká důchodkyně Dana Černá. „Jsem po tatínkovi a po mamince. Všichni u nás v rodině něco sbírali. Tatínek sbíral známky a drahé známé vzácné mince a maminka milovala květiny a sbírala květináče. Já jsem taky jako malá pořád něco sbírala – staré pohlednice, barevné ubrousky, vlakové jízdenky, malá autíčka i hezké kamínky. Když mi bylo třináct, poslala nám moje sestřenice krásné svatební oznámení. Bylo vlastní vtipné vhodné i dojemné, a tak jsem si ho nechala na památku. To byl vlastně základní kámen“ mojí sbírky. Dneska mi hezká svatební oznámení posílají všichni cizí slavní známí a příbuzní. Mám jich už skoro pět tisíc. A jaké jsou moje nejlepší kousky? Určitě svatební oznámení mých dětí a moje vlastní. Člověk tomu ale ani aby nechce věřit, ale jsme s manželem spolu už padesát let!“